Việc
rừng
– công việc
ẩn
chứa
nhiều
chiêu lừa
đảo
Năm
nay, tôi không làm rừng nữa. Và có lẽ tôi sẽ không
bao giờ dính vào việc này nữa, kể cả các việc đưa
công nhân vào làm tại các xí nghiệp nhà máy tại Séc.
Việc duy trì blog Việc làm tại Séc cũng chỉ còn là
mục đích như những phút tiêu khiển, xả stress, mặc
dầu mỗi ngày nó cũng lấy đi một chú ít thời gian.
Số người đọc và quan tâm tới trang này không đông
vì không phải ai cũng quan tâm tới việc làm. Mà ai
cũng có việc làm mãn nguyện rồi thì quan tâm tới
trang „Việc làm“ làm chi nữa. Quan tâm tới nó chỉ
là những người đang gặp khó khăn. Chính điều đó
cũng làm cho tôi thêm một chút cố gắng. Một điều
nữa tôi thấy số người đọc cũng tăng thêm đôi
chút. Ngoài số người đọc nhiều từ Séc, cũng có cả
người đọc từ Việt Nam xa xôi, từ các nước quanh
Séc. Cũng chưa nhiều người Việt tại Séc dùng
internet để tìm, mời việc làm, nhưng những thông tin
ít ỏi đăng với rất nhiều lỗ sai chính tả, không
biết dùng phông tiếng Việt cũng nói lên hơi thở,
nhịp đập của đời sống những người Việt ở tại
Séc này. Cho đến giờ phút này, số người quan tâm
tới trang „Nghề nail“ và „Người tìm việc“ lại
đông nhất.
Hôm
nay, tôi nói về việc lừa đảo ở rừng, trong đó tôi
là một nạn nhân.
Như
các bạn đã biết, nhờ lừa đảo núp dưới danh nghĩa
tuyển công nhân trồng rừng, rất nhiều người Việt
ta đã được bán sang đây. Một lô những người thất
nghiệp được các công ty môi giới việc làm lùa vào
công việc trồng cây rừng dịp mùa xuân 2008, sau khi
khủng hoảng kinh tế lan rộng trên toàn Séc.Những
người xin đi làm rừng, tệ hại hơn lại còn phải
trả vài ngàn curon tiền môi giới cho các cò để có
việc làm là đi trồng cây rừng. Kết quả, các bạn
biết rồi đấy, bíết bao con người chỉ nhận được
bữa ăn, chỗ ngủ tạm bợ. Còn tiền công, thì chả
thấy tăm hơi đâu. Vụ kiện với sự giúp đỡ của
các luật sư của „Câu lạc bộ Hà Nội“ có lẽ
cũng chìm vào quên lãng. Hệ quả là có những ông chủ
mất nhà, mất cửa, nhiều người công nhân thì lang
thang đây đó, làm đủ mọi việc, trải qua bao nhiêu
thăng trầm.Có những người còn tồn tại đến ngày
hôm nay trên đất Séc, có những người vượt biên
sang nước nảo, nước nào và cũng có rất nhiều người
đã trở về Việt nam. Đất trời Âu, Anh quốc, Ba Lan,
Na Uy, Thuỵ Điển lại đành giang tay rộng mở đón
nhận họ. Làn sóng xuất ngoại đã sang một trang mới.
Thôi,
tôi không nói tới số đông nữa, tôi nói tới số ít
vậy:
Kỹ
sư MILAN Halada - một tên trộm, bố của những bầy con
ăn trộm
Bạn
nhìn vào bức ảnh ở địa chỉ trang web http://haxa.cz/index.htm).
Đã
bao lần bố con hắn bị bắt quả tang lấy trộm gỗ.
Ngay ngày đầu tiên làm tại Zelezná Ruda , chủ rừng
Jaroslav Chalupský, nhân viên công ty Lesná společnost
Železná Ruda đã túm được con hắn và tụi công nhân đang đưa gỗ đưa lên xe
Tại
vùng Chudenice quận Klatovy, chính ngài trưởng trạm quản
lý rừng, có biệt danh „ Kněž“ đã bắt quả tang bố
con hắn ăn trộm gỗ.
Vụ
ăn trộm lớn nhất của bố con hắn đối với người
Việt nam chúng tôi diễn ra như sau: Thằng con trai lớn
của hắn theo lệnh đã mấy lần mang xe đến cuỗm cọc
gỗ do chúng tôi đã làm sẵn. Những cọc gỗ này chờ đến mùa dùng vào việc quây hàng rào không cho hươi nai vào ăn lá
cây non.Dân làm rừng gọi cái thứ đó là „kule“.
Cọc dài 2,5 m, một đầu đẽo vót nhọn, đốt cho cháy
để chống mối mọt khi cắm sâu trong lòng đất. Suốt
mấy tháng trời, những người Việt Nam, chân đi trên
băng tuyết, đốn cây, cưa cắt, vót nhọn, đốt lửa
hun khói mù mịt, xếp thành đống cao để chờ đến
mùa thì thành mét dài, thành hoá đơn rồi
thành tiền curon mà ăn uống, mà tồn tại. Giây thép
gai được chằng kỹ để kẻ gian không dễ dàng đưa
lên xe về làm củi đốt lò. Ấy vậy mà cha con thằng
Mi lan gặm cho gần hết. Hắn chỉ quen ăn không. Công
sức của người ta làm bao nhiêu tháng trời chỉ một thoáng là chúng khoắng hết. Chủ rừng
hỏi, hắn bảo đã thoả thuận mua của tôi rồi. Kỳ
thực chúng tôi đâu có bán cho nó. Lần cuối cùng thì
chúng tôi tóm được quả tang thằng con trai cả cùng
một đám công nhân làm thuê đã đút các cọc lên xe.
Những người Việt Nam đã chặn xe lại, chiếc xe
Mercedes thùng mầu xanh. Những chàng trai bé nhỏ lôi cổ
thằng con hắn to cao xuống xe, thu chìa khoá xe và bắt
mở cửa sau của xe.Mặt thằng cha tái xanh, không còn
hạt máu. Tôi liên tưởng tới bức tranh cô dân quân
áp tải thằng phi công Mỹ cao to: „cô dân quân nhỏ
dương cao súng, thằng Mỹ lom khom đứng cúi đầu“.
Các chiến hữu định cho hắn một trận. Tôi can rằng
để xảy ra việc đánh người ở đây hoá ra mình lại
vi phạm pháp luật. Vì vẫn còn một phần hy vọng
thằng cha Milan còn phải trả tiền công cho chúng tôi , nên tôi đành tha cho thằng con hắn. Tôi đã tiếc
rằng mình không gọi công an hay chụp ảnh các đồ ăn
cắp tại rừng để làm tang chứng.
Hôm
sau thì thằng cha Mi lan, thằng kỹ sư, nguyên sỹ quan
quân đội mang chai rượi đến chỗ ông quản lý rừng
tên là Petr Mnářik ở lối vào rừng cạnh Bezpravovice
mong bưng bít sự việc. Những thiệt hại chúng tôi
đành phải chấp nhận.
Bầi học rút ra là rừng không phải là nơi kho chứa an toàn va chớ có lo xa, làm những gì mà chưa cần ngay trước mắt.
Bây
giờ chúng ta phải xem xét là tại sao lại có những vụ
lừa đảo tại rừng như vậy.
Khi
chiến dịch ào ạt đưa người sang Séc, những người
Việt nam vừa đặt chân xuống sân bay thì hôm sau đã
có thể đi làm được rồi. Đơn giản nhất là vào
rừng trồng cây. Nhiều cô cậu sinh 1989, 1990, vốn quen
sống trong nhung lụa thế mà khi sang Séc đã phái xắn
quần ,gánh cây lên đồi. Công việc cũng không phải
nặng nề lắm, cũng không phải bẩn thỉu, mưa nắng
dãi dầm lắm. Nhưng, ở Việt nam họ có bao giờ phải
làm những việc như thế đâu. Nếu nhỡ ở bên này
không có tiền tiêu, bố mẹ họ có thể gửi tiền
sang cho. Nhưng họ đã đi đến đâu đâu, đã gặp ai
đâu. Họ chỉ biết đến đây, ăn ở tập trung và đi
làm.Có đến cả hơn hai chục con người chui rúc trong
cái nhà ở quảng trường Hoà Bình của phố huyện
Domazlice. Họ thay nhau ăn uống, tắm giặt. Giầy dép của họ bầy nhan nhản, người ngủ nằm xoài la liệt trên sàn
nhà. Nhà đông con, của không ngon cũng hết. Cũng may,
còn bảo được nhau vì dầu sao cũng là đồng hương.
Tôi
chỉ là một người phiên dịch cho anh bạn chủ
thầu.Thế rồi anh ta rủ chung và vẽ ra nhiều việc
lớn hơn. Công việc bán hàng đuối kém khiến tôi xiêu
lòng. Thế là sáng sáng, tôi phải lái xe đưa các tốp
đến nơi nhổ cây, trồng cây rồi chiều lại đưa họ
về. Nhiệm vụ chỉ có thế, cùng lắm là dịch cho họ
cần làm việc gì và làm thế nào. Nhiệm vụ có vẻ
cũng không nặng nề và không mất quá nhiều thời gian cho
lắm. Theo như lời ngọt ngào và say sưa của anh chủ
thầu rằng „giờ đây việc bán hàng có ra gì đâu“,
rằng „các công ty rừng là nơi chi tiền hậu hĩnh
nhất“. Không hiểu sao, như ma làm, tôi lại dính líu
với việc rừng rú này. Thật khó có thể tưởng tượng
nổi, một người như tôi nào đã biết gì về rừng,
về cây, về đồi, về núi, về những cú lừa đảo
nơi rừng xanh núi đỏ...lại có thể bỏ công sức mấy
năm vào công việc rừng này.
Vấn
đề mấu chốt là những con người Việt Nam khốn khổ
bỏ chốn quê hương sang đây, giờ đang cần tiền. Họ
sẵn sàng làm bất cứ việc gì để tồn tại nơi đây,
làm bất cứ việc gì để mau chóng gửi tiền về
quê , để trả các khoản tiền nợ, tiền vé máy
bay, tiền dịch vụ viza. Giá dịch vụ trọn gói cho
người sang đây cứ tăng dần, tăng dần. Giá bắt đầu
từ 5 đến 6 ngàn đô la Mỹ rồi cuối mùa 2008 lên tới
11 ngàn đô la Mỹ mà rồi vẫn cứ khó đi .
Năm
2007, tôi về Việt Nam khi mẹ tôi ốm và sắp qua đời.
Trên chuyến bay tôi gặp rất nhiều lái buôn người
Việt danh tiếng. Hộ lôi cả các ông Tây đi theo về
Việt Nam cho thêm thiêng: Bây giờ là cao trào, là đỉnh
điểm của việc đưa người Việt nam qua Séc. Trên
đất Việt nam có bao người vây quanh: anh em, bạn
bè,người thân, người quen, công ty môi giới, tổ chức
tín dụng. Tất cả đều quan tâm tới việc xuất khẩu
người. Tôi cũng thấy các cặp vợ chồng tây ta xuôi
ngược như con thoi, họ chạy giấy phép lao động và
bán non luôn. Một suất được thu 1000 USD thì với 10
suất, đủ bõ một chuyến bay rồi. Vì thế mà rừng
rú là nơi thu hút, và thu hút dễ nhất sự lừa đảo.
Làm gì có chuyện trên đất này có công nhân chuyên
nghiệp trồng rừng cơ chứ. Cái cớ ấy mà lừa được
biết bao người.
|
Lesní práce – zakrývá setam mnoha podvodů
Letos,
nemám lesy. A možná bych se nikdy nedržel to včetně
uvedení pracovníků do továrně v České republice. Údržba
Blogu „Práce v České republice“ je pouze z rekreačního
účelu, je to minutky zbavení stresu, i když každý den mi to
trvalo nemálo času. Nemusí
mít zájem pochopitelné ten, který spokojenou práci již má.
Zajímá se jen ten, kdo je právě v těžké situaci. Zvyšují
se počty čtenářů a to tlačí mě trochu víc k snažení.
Čtenáři pochází nejen z ČR, ale nemálo z našeho
dalekého Vietnamu a z okolních krajin v Evropě. Zatím
není moc Vietnamců umí využívat internet k hledání nebo k
nabídnutí prací. To
také dělá mi trochu více úsilí. I kdy bylo ale jen málo
informací z stránky a inzeráty byly s mnoha gramatickými chybami,
nebylo správní používání vietnamského fontu, ale tyto inzeráty
mohou také říci o dechu, o puls života Vietnamské komunity v
České republice. Až do teď, počet lidí, kteří se
zajímají o "Nechtové" a "najít práci" je
největší.
Dnes
mluvím o podvodu v lese, jehož jsem byl obětí.
Jak
víte, kvůli podvodu v názvu tohoto náboru pracovníků plantáže,
mnoho Vietnamců bylo prodáno. Mnoho nezaměstnaných lidí
bylo firmami pracovními makléřskými posuvné do příležitostech
lesních porostů na jaře 2008, poté, co finanční krize skutečně
šířila celou Českou.Ti lidí, kteří chtěli jít do lesa, což
je ještě hůř museli zaplatit několik tisíc českých korun
makléřské osobě, aby dostali práci v lese s vysazováním
stromů. Jako výsledek, vy víte, jak se lidé jen tak jídlo,
spaní štíhlá. Co o mzdách, hrozné páry show. Žaloba
s pomocí advokátů z "Hanoj klubu" pravděpodobně byla
potopena do zapomnění. V důsledku toho, že prostředkovatele
přišli o své domovy, sundat, mnoho pracovníků putovalo sem a
tam, dělalo všechny věci, a přes mnoho a mnoho vzestupů a
dolů.Co ty, kteří stále existujou dnes na českém území,
někteří utekli do země, země a tam je mnoho těch, kteří se
vrátili do Vietnamu. Země Evropa, Velká Británie, Polsko,
Norsko, Švédsko se v jejich ruce otevřeně přijímaly.Cestování
do zahraničí mává na novou stránku.
No,
nechci mluvit k masám, říkám několik:
Zloděj inženýr MILAN
Halada - otec zlodějových
synů
Můžete se podívat na obrázky
To
je dřevo společnosti HAXA. Dřevo je nabízené jako palivové
dříví. Dřevo je koupeno od čeho ? Od ničeho.Vše je
tím, že krade to. V růstové fázi, lidé společností
lákají nábor pracujících v zahraničí včetně Vietnam,
Bulharsko, Slovensko, Ukrajina k výsadbě lesů.Je povoleno v lese
vstupovat. Ten otec synům rozkazoval přivést zelené Mercedes
12 křesel, aby plachtili přes lesy . Všude je dřevo sklizené a
pak jenom jednoduše ponechali do auta k převezeni do skladů v
Klatovech. To dřevo oni rozdělí na malé, zabalí do paletu
a prodávají zemědělcům k vytápění.
Kolikrát
ten otec byl přistižen při krádeži dřeva. První den v
Železné Rudě, majitelé lesů Jaroslav Chalupský, zaměstnanci
Lesné společnosti Železná Ruda juty chytili ho krást dřevo do
auta
V
oblasti krajích Chudenic Klatovy, sám šéf stanice lesního
hospodářství, přezdíval "Kněz" už jednou chytil
slavného otce krást dřevo.
Největší
loupež tohoto otce od nás postupoval takto: Nařídil jeho
nejstarší syn několikrát, aby se autem ukradl dřevěné piloty,
co jsme měli k dispozici pro období, kdy budeme vytvořit železný
plot aby zabránil jeleny k ochutnání listů mladých lesních
stromeček . Lesní nazývají věci "Kule". Kule je
2,5 m dlouhý , hlava je upravená do špičaté, vypalovaná do
černé na boj proti termity, když zapojena hluboko v zemi. Během
několik měsíců, Vietnamci měli chůzi na ledu, porazili stromy,
řezali na délky, uvedli na oheň uzený s dýmem slepým, upravili
ve vysokých hromadách a počkali až do sezóny aby se změnilo na
metry oplocené dlouhé, na hotové koruny ve faktuře a pak na
potraviny k existenci v této zemi. Druhý ostnaté kryty z pletiva,
na které nebyl tak snadno dát do auta na palivové dříví .Přesto
pejsek Mi lan a jeho synové žvýkali pro většinu. Jen
zvyklí jíst. Úsilí mnoha měsíců bylo na nič.Vlastníci
lesů se zeptali, řekl ten Milan že je ode mně koupil .Ve
skutečnosti jsme mu vůbec neprodali. V poslední době jsme
přistižnuli chlapa -jeho staršího syna s velkým množstvím
najatých pracovníků. Oni právě dali naše dříví z hromady do
auta. Vietnamští chlapci přestali auto modré barelové
Mercedes. Malý chlapec vytáhl Milanovo syna na holení z auta,
vzal klíče od auta a začal otevírat dveře auta. Líce chlapa
neměla žádné krevní částice. Já se vztahoval na obraz z
války , ve kterém byla milice doprovodná s chlapem amerických
pilotů si: "Malá milice zdvihla zbraň, a velký Američan
stojící výstřel ohýbání a sklonil svou hlavu." Soudruzi
by chtěli mu zápas. Potřebuju to, aby se stalo jeho rytmu sem
dopadá být nezákonné.Vzhledem k tomu, že je stále naděj, že
chlap Milan ještě nám zaplatit, tak jsem musel ušetřit jeho
syna. Bylo mi líto, že jsem nezavolal policii nebo nefotil
ukradené v lese na důkazy.
Další
den, chlapec otec Milan šíření, chlap inženýři, bývalý
vojenští důstojník přinesl láhve vína, do místa lesního
hospodářství vedle Bezpravovice k panu Petrovi Mnářikovi aby
zakrývat incidentu. Poškození musíme přijmout poučením že
les není bezpečné skladování a nemějme tolik prozíravosti,
abychom dělali to, co není třeba přímo před našima očima.
Nyní
musíme zvážit, že proč je takový podvod v lese nastával.
Při
masivním kampani přineslo hodně lidí do České republiky.
Vietnamci, kteří právě dorazili na letiště pak druhý den by mohl
nastoupit do práce. Nejednoduše je sázet stromky v
lese. Mnoho chlapců a dívek narozených v roce 1989, 1990,
kteří žili v sametu, ale když byli do Čech odeslání, museli
nosit zátěž stromů na kopci. Práce také není příliš
těžké, ani špína, ani déšť a ani slunce . Ale ve
Vietnamu nikdy takové věci oni nemuseli dělat. Pokud tady
neměli peníze, může být že jejich rodiče budou peníze sem
poslat. Ale oni nikam neprošli , s nikým nemluvili.Prostě jen
věděli sem přijít, jíst jako v centrálním táboře a dělat
jako kůň.Co do více než dvou desítek lidí, kteří se zaklínily
v Mírovém náměstí městské části Domažlic. Jeden za
druhou stravovali, koupali a umyli si. Boty pack přetékají,
lidé spí na podlaze. „Mnoho dětí, i nechutné jídlo za
chvíli budou pryč . Naštěstí, tam jsou posloucháni,
protože jsou tam sami krajani.
Jsem
jen tlumočník pro nějakého zprotředkovatele. Za nějaký čas ten
pán mě pozval k společné akcii a vykresloval více a více
projektů.Prodej zboží byl slabý a nakonec jsem souhlasil. Tak
jasný, musím jet na vrchol, kde plivat, výsadba stromů, a pak
odpoledně musel jsem lidí domů odvést. Jen to, že jsem
musel lidem úkol ukázat , v nejlepším případě pro ně dělat
to, co a jak.Úkol se nemůže zdát těžké a nezabírat příliš
mnoho času. Podle slov svých sladkých a vášnivých
stavitelů, že "nyní prodej je za nic", že "les je
místo, kde společnosti utrácí peníze za nejštědřejší." Nějak,
jako mávnutím kouzelného proutku, jsem se zapojil do této
džungli. Je těžké si představit, že někdo jako já, kdo
věděl, že nic o lese, stromy na kopcích, na hory, zelený les a
červené hory podvod volaly, kde ... zpět jsem mohl dát úsilí
několik let na lesních pracích.
Klíčovou
otázkou je v tom že chudí Vietnamci opustili domov, na toto místo,
nyní potřebujou peníze.Oni jsou ochotni udělat cokoli, aby
přežili sem, udělat cokoliv, aby rychle poslat peníze do země
původu, aby zaplatil dluh, letenky, peníze za služby víza. Cena
balíčku služeb pro lidi, kteří sem přicházejí, každý den
vzestupně vzestupně. Cena začíná 5-6.000 dolarů před
koncem sezóny 2008 až 11000 dolarů, ale je stále obtížné.
V
roce 2007 jsem se vrátil do Vietnamu ilustrace moje matka byla
nemocná a umírající. Na letu jsem potkal spoustu známých
vietnamských obchodníků. Vytáhli obě ruce vzít na Vietnam
posvátné Čechy. Nyní je vrchol, vyvrcholení podání Vietnamců
do Čech. Ve Vietnamu kolem mě obklopili, lidé : bratři,
přátelé, příbuzní, známí, makléřské firmy, úvěrové
instituce. Všechny měly zájem o vývozu lidí. Vidím
také páry Česko-vietnamských manželů, jako by měly křídla, oni
běží pracovní povolení a měly „ranné prodeje“ vždy. Jeden
případ vydělaly $ 1,000, s 10 porcí ačkoli je let nic
není. Takže džungle, která je atraktivní, a nejjednodušší
přilákat podvodům. Na
této zemi neexistujou profesionální pracovníci na sázení
stromů stejně. Omluvou
bylo, že zmást tolik lidí.
|
Thứ Bảy, 29 tháng 9, 2012
VIỆC RỪNG -LESNÍ PRÁCE
Đăng ký:
Bài đăng (Atom)